Reakce na reakce kampaně #metoo

Kde je zakotvena hranice lidskosti a hranice lidských zrůdností? Kdo ji určuje? Proč ji lidé nedokáží odhalit?

Ve svých článcích předkládám své názory. Názory, na které jsem si přišla sama. Mým největším učitelem je život a bolest.

A život jako takový je velice svazující. Svazující ve smyslu různých zákonů, politických systémů, náboženstvích, společenských tříd, školních tříd, zemí, jazyků, barev kůže, tabulek, statistik, určování věku, určování času a mohla bych jmenovat nekonečně. 

Vyrábět zbraně, roboty, zkoumat nové počítačové technologie, to nám jde na jedničku. Ale kde je naše lidství, kde je ta hranice? Na to jsme dávno zapomněli. Kde je tabulka nebo návod na to, že zrovna v téhle situaci, můžu říct dalšímu člověku, že ho mám ráda?  

Abych se vrátila k tématu, o kterém má být tento článek. Zaznamenala jsem pohled naší bývalé ministryně Kovářové, novinářky Markéty Kutilové a dalších. Zaznamenala jsem reakce na různé články o problematice sexuálního obtěžování, zneužívání a znásilnění. Sama mám k tomu, co říct, protože v  mém životě proběhla událost, která mě určitým způsobem zasáhla a musela jsem se s ní sama vyrovnat. Událost jsem popsala v mém předchozím článku. Rozhodla jsem se svůj pokus o znásilnění zveřejnit z důvodu, kam až člověk (v tomto případě žena), když se nechá, může zajít. Článek jsem zveřejnila ještě předtím, než tahle světová kauza propukla. Nepošpinila jsem, ani nenapadala své útočníky, snažila jsem se je sama pochopit. Nedostalo se mi justiční spravedlnosti z důvodu nedostatku důkazů. Nahlásila jsem napadení na policii, spíše z morálních důvodů, než pro pocit zadostiučinění. Ani jsem nepředpokládala, že se to celé dostane k soudu. V mém vnitřním světě by se tím stejně nic nevyřešilo. Věřím, že těmto lidem se to vrátí zcela jinak. 

Co mě ale stále překvapuje je to, jaké zlo člověk v sobě může mít. Pár reakcí na mnohé články:

Jestli není čas uvažovat o zbrani a v takových případech, se ji nebát použít. Kecy o hodnotě lidského života, mě v takovém případě nezajímají.

ukopnout mu uchylákovi toho pimpase.plno nestvur tady je

no hezky ste se ukazala, takze pocit zenske nadrazenosti ktery vam evidetntne neni dostatecne davan a vy si myslite ze na nej mate narok, protoze muzete plodit deti, takze to ukazujete jasne, kdyz vaginu pouzivate k dosazeni svych cilu je to ok a jeste za to chcete byt uctivany, dobre vy   

Jinak mi to pripomnelo vtip, jak zena pise do panskeho casopisu: "proc kdyz muz ma spousty zen, tak je borec, zatimco kdyz zena ma spousty muzu, tak je to behna?" A odpoved znela: "Mila damo, na svete jsou klice a zamky.. klic, ktery dokaze odemknout libovolny zamek, je takzvany master key. Ale zamek, ktery muze byt odemknut libovolnym klicem, neni master ani nahodou..."

Podle mě rčení: oko za oko, zub za zub, už dávno nefunguje. Tedy, nefungovalo nikdy. Jako spousta jiných zvyklostí, které se tradovaly v minulosti. Už v dávné historii, v době, kdy vznikala bible, byla žena pomluvena jako nečisté stvoření. Člověk - muž, který měl v rukách možnost nastolit ve světě a v náboženství určitý pořádek, přišel na to, jak mimo jiné, ještě svoji moc zvýšit a odstranit ze své cesty, v jeho očích, protivníky, kteří by mu to všechno mohli zatrhnout. Máří Magdaléna byla nazvána prostitutkou. Zapomnělo se na to, že muž a žena je jedno. Zapomnělo se na to, že v zemích by měla být rovnováha bez ohledu na pohlaví. Vznikla iluze, že muž který je silný a má svaly, může všechno. Iluze, která ženy zahnala do rohu, protože muž byl vždy větší a mocnější. Když se ženy začaly ozývat a hlásat do světa svobodomyslnost, strhla se vlna upalování na hranicích. Muži byl vytvořen návod na odstranění těchto žen, který známe všichni. Kladivo na čarodějnice. Důkaz toho všeho je, že ženy v našem pojetí křesťanství ve vyšších postech neexistují.  

Tyhle názory a vzorce chování se objevují dodnes. Už daleko v historii vznikl prvopočátek dnešních problémů.

Je třeba přemýšlet o tom, co se dříve událo, abychom chyby nemuseli opakovat znova a znova. Jsme lidé, pojďme se to učit. Musím podotknout, pojďme se to znovu učit, ale srdcem. Neházejme vinu na okolí. Začněme u sebe. Jakmile odstraníme zlo a nenávist sami k sobě, odstraníme zlo a nenávist v okolí a nebudeme se už muset ptát na to, či je chytnutí za rameno nebo pohlazení po koleně nebo plácnutí po zadku, sexuální obtěžování.   

Když jsem ležela na zemi zfetovaná, ne svým vlastním rozhodnutím, bylo mi úplně jedno, kolik peněz mám na účtu. Naopak jsem zjistila, jakou sílu v sobě mám. Jakou sílu v sobě má každý člověk. 

A když jsem muže, kteří si dovolili se mnou zahrát si jako s fotbalovým míčem, slyšela, jak se baví o tom, jestli mi ještě nepřidají dávku, abych si náhodou nepamatovala, co mi udělali...viděla jsem, že i v tom napohled nejhrozivějším zvířeti je ukryto kus lidství. Kus lidství zahalené do velkého zranění, které je pak schopno udělat něco, co předchází cestě do pekla.